Co by kdyby...

Znáte ten pocit, když se probudíte celí rozbolavělý a ve snu se Vám promítne něco po čem toužíte nebo naopak něco, čeho se bojíte a prožijete si to?
Litujete něčeho, co jste v minulosti udělali a přemýšlíte, jaké by to bylo kdyby jste v dané chvíli jednali jinak? 

Co by kdyby Popelka neobula střevíček? 

Co by kdyby Sněhurka snědla otrávené jablko?

Každý z nás tyto situace zažil ať už ve snu a nebo lituje svého rozhodnutí.
Tento pocit (myšlenky), jdou se mnou vždy nějakou dobu ruku v ruce, když už si myslím, že už jsem to pustila jako balónek do oblak, vrátí se mi zpátky do ruky jako nějaké kouzlo. 

Vždy si tento nežádoucí pocit představuji a strkám do dřevěné krabičky, následně do šuplíku, vezmu velký řetěz a zamknu na tisíc zámků.
Jenže ty mršky si ke mě najdou jednou za čas cestu a začnou vás hlodat, jako když si třeba nemůžete vzpomenout na jméno herce nebo písničky, která zrovna hraje v rádiu.

Akorát delší dobu.

 Správná otázka by byla: ''Co udělat pro to, aby jsme to mohli nechat odejít a už se k tomu nevracet?'' 

Žiju přítomností, nepátrám proč jsem se rozhodla, jak jsem se rozhodla. 

Moc bych si přála, aby takové pocity (myšlenky) šli vygumovat, ale bohužel to nejde. 

Budu pokračovat v příběhu, který tvořím a věřit, že ho píšu dobře a s Happy Endem.

Litujete něčeho?

Jak se s tím vyrovnáváte ty? 

Co Vám pomáhá?